Svislé plošiny nejsou výtahy
Při zpětném hodnocení zavedení evropské normy EN 81-80, jejím zapracováním do českých technických norem v roce 2004 lze konstatovat, že trend zvyšování bezpečnostní úrovně výtahů cestou odstraňování rizik, se setkal s kladnou odezvou.
Převažující většina majitelů výtahů si je vědoma možných následků při vzniku úrazů zapříčiněných existujícími riziky a přistupuje na doporučení inspekčních orgánů a servisních firem k odstranění těchto rizik. Snaha o vynaložení co nejmenších finančních prostředků na realizaci doporučených úprav může někdy svádět k řešení, které zdánlivě řeší podstatu zvyšování úrovně bezpečnosti, ale dostává se do konfliktu s předpisy. Bylo zaznamenáno, že existují výtahové firmy, které samosprávám družstev nabízejí, k vyřešení odstraňování rizik, místo osobních výtahů, instalaci svislých zdvihacích plošin. Při nabídce poukazují na výrazně nižší finanční náklady spojené s nabízenou záměnou. Jak takto si počínající firma, tak i samosprávy, které v nevědomosti na nabídku přistupují, by si měly uvědomit, že nahrazováním výtahu zdvihací plošinou se dostávají do střetu s právními předpisy a technickými normami, kterými jsou požadavky na instalaci a provedení řešeny.
Požadavek na zřízení výtahu byl stanoven vyhláškou č. 137/1998 Sb., ve smyslu které: "Výtahy se musí zřizovat v bytových domech s více než čtyřmi nadzemními podlažími ...". I současně platná vyhláška 268/2009 Sb. tento požadavek převzala. Související dříve platná vyhláška č. 369/2001 Sb., dnes nahrazená vyhláškou 398/2009 Sb., stanoví, že: "Stavby se přednostně vybavují výtahy" a dále: že: "Zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech, zejména pak u změn staveb." Tuto formulaci nelze vykládat jako možnost náhrady původního výtahu svislou plošinou. Mohou ale nastat situace, že zřízení výtahu při změně stavby brání dispozice budovy. Pak lze místo výtahu instalovat zdvihací plošinu, která je definována jako: "svislá zdvihací plošina určená pro dopravu osob na vozíku nebo šikmá zdvihací plošina (poháněný schodišťový výtah) určená pro dopravu osob na vozíku."
Z uvedených ustanovení lze vyvodit, že výtah, jako zařízení určené k dopravě osob nebo osob a nákladů nebo jen nákladů, nelze ztotožňovat se zdvihací plošinou. Proto situaci, kdy je výtah nahrazen svislou zdvihací plošinou lze vyhodnotit jako nedodržení požadavků vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Kromě zmíněných právních předpisů je zřejmé i porušení požadavků technických norem. Na svislé zdvihací plošiny pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu se vztahuje ČSN ISO 9386-1 Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz - Část 1: Svislé zdvihací plošiny. Jak vyplývá již z názvu normy jedná se o specifické zařízení určené omezenému okruhu uživatelů. Zda používání omezit pouze na tyto osoby musí rozhodnout odběratel při sjednávání podmínek použití s dodavatelem. Pamatuje na to Příloha A v návodu na výběr plošiny.
V předmětu normy jsou stanoveny omezující technické parametry, které by měly být vzaty v úvahu při výběru vhodnosti použití.
Tato část ISO 9386 platí pro tyto zdvihací plošiny:
- pohybující se mezi stanovenými úrovněmi,
- takové, které jsou bez ohrazení jízdní dráhy a s jízdou mezi pouze dvěma podlažími
- s ohrazením jízdní dráhy se zdvihem do 4 m,
- s jmenovitou rychlostí maximálně 0,15 m/s,
- s jízdní dráhou, která není odkloněna od svislice více než 15° a
- s nosností minimálně 250 kg.
Proti běžnému použití v bytovém domu stojí jednak omezení výšky zdvihu do 4 m (jde-li o soukromý dům) a dále pak předpoklad jízdy pouze mezi dvěma podlažími. Z těchto omezení zřejmě vycházejí určité úlevy v požadavcích na provedení oproti klasickým výtahům. Norma např. nepředepisuje v případě ohrazení jízdní dráhy (šachty) klece ohrazené stěnami ze všech stran a vybavení klecovými dveřmi. Riziko vyplývající z nevybavení klece klecovými dveřmi je při posuzování vyhodnocováno, jako velmi vysoké. Za opatření vedoucí k alespoň částečnému snížení tohoto rizika lze zřejmě považovat normou stanovené omezení rychlosti zdvihu maximálně 0,15 m/s a dále požadavek, že ovládače řízení musí být po dobu jízdy drženy trvalým stiskem. K odstranění rizika však tímto nedochází.
V zájmu vyjasnění problematiky záměn výtahů za plošiny je nutno si uvědomit i následující aspekty.
Svislé plošiny se při uvádění na trh nepovažují za výtahy podle nařízení vlády č. 27/2003 Sb., ale za strojní zařízení, na které se vztahuje nařízení vlády č. 24/2003 Sb., resp. od 29. prosince t.r. nařízení vlády č. 176/2008 Sb. Předmětným nařízením jsou stanoveny nejen technické požadavky, ale i upraveny postupy posouzení shody. Zjednodušeně lze říci, že technické požadavky vycházejí z analýzy rizik, kterou musí dodavatel (výrobce) provést a z přijatých opatření k jejich vyloučení nebo snížení na přijatelnou úroveň. Posouzení shody před uvedením na trh může podle nařízení vlády provést sám výrobce. Přesahuje-li však výška zdvihu hranici 3 m je nařízením vlády vyžadováno přezkoušení typu autorizovanou/notifikovanou osobou nebo zavedení systému komplexního zabezpečování jakosti s náležitostmi stanovenými nařízením vlády.
After the re-evaluation of the European standards EN 1981-1980, and their incorporation to the Czech technical standards in 2004, there has been an increasing trend in the safety levels of elevators by way of eliminating risks, which has been met with positive response.
